Pro cestu se musíte rozhodnout
Jsem MULTIPOTENCIÁLKA - zajímá mě více témat
Lektorka, autorka, majitelka značky Kidedu, iniciátorka, realizátorka, tvůrčí duše. Bývalá a možná i budoucí zpěvačka:-) Miluji hory a snažím se pochopit Crohnovu nemoc
KDO JSEM
Jsem to já, bez škatulek, titulů a hierarchie. Dělám to, čím žiju, učím to, co funguje, a tvořím to, co potřebuji. Více o mně
Stavitelka projektů
Řízení projektů mě natolik pohltilo, že jsem vytvořila své vlastní. Umím projekty organizovat, iniciovat, postavit a vést. Pomůžu s tím i vám.
Lektorka
Hravě, zábavně, v souvislostech představím faktory ovlivňující naši kondici, náladu, schopnosti, zdraví. Navedu vás na cestu bez stresu.
Autorka didakt. pomůckoher
Smysluplné didaktické hry Kidedu a workshopy pro spokojené děti, rodiče i učitele - emoce, dovednosti pro budoucnost, svoboda a zodpovědnost.
JAK JSEM SE K TOMU DOSTALA
Od učitelství k řízení projektů, lektorování a tvorbě vlastní značky.
Od sladkých koblih k vyladěným barevným talířům.
Od diagnózy Crohnova nemoc k zásadním rozhodnutím a změnám.
- studium germanistiky, hudebky, pedagogiky a psychologie
- studium a praxe na Univerzitě v rakouském Grazu
- práce pro zahraniční klienty na pozicích podpory prodeje
- projektový management a externí projekty pro klienty velké i malé (např. T-Mobile, Coca Cola, město Kopřivnice)
- zahraniční obchod a zkušenosti s výrobou, logistikou, nákupem
- vzdělávání v oblasti marketingu, online prodeje, digitálních technologií a inovací
- založení rodiny - největší krok a projekt života
- externí iniciace a řízení projektu pro Město Kopřivnice
- vymyšlení a realizace měsíční pop up expozice Sdílko.cz a iniciativa pro život na veřejných prostranstvích měst
- iniciace a realizace vlastních projektů (Kidedu,Restart, lektorování)
K lektorování a jídelnímu koučingu jsem se dostala v roce 2016, kdy jsme s maminkami iniciovaly Foodrestart pro školky a školy.
Vedla jsem kurzy pro rodičovská centra, personál škol, rodiče, veřejnost, přidaly se první firmy.
Neustále se vzdělávám.
Zahajuji spolupráci s partnery pro výzkum v oblastech mikrobiomu, spánku, práce mozku, udržitelnosti krajiny (AV ČR, Spánková laboratoř, KPZ, AMPI).
MŮJ PŘÍBĚH
Připadala jsem si ztracená, blbá, vyhořelá. Pak jsem se ROZHODLA a začala věci měnit. STOJÍM NA VLASTNÍCH NOHOU.
VELKÁ ZMĚNA a MÝCH 7 DOPORUČENÍ
1. KDYŽ TO PŘIJMEŠ, ZAČNE TO FUNGOVAT
2007 - diagnóza Crohn a nutnost změn. Měním chlapa, město, jdu do věcí více po hlavě a makám na sobě. 2011 nemoc je stabilní, pár vyšetření a chceme miminko. Je mi neskutečně blbě, končím na nemocenské, když bliju, tak se chechtám, tenhle diskomfort totiž ráda přijímám. Stejně jako porodní bolesti. Aha, učím se přijímat a nebojovat. Světe, div se, ono to jde líp. Se vším.
2. JÍDLO NENÍ VĚDA, STAČÍ SELSKÝ ROZUM A HLEDÁNÍ ŘEŠENÍ
V aktuní fázi Crohnovi nemoci musíte podle doktorů držet "bezezbytkovou" - já tomu říkám rohlíkovo knedlíkovou dietu. Nic zdravého. Střeva prostě potřebujou netrávit a nebýt drážděné. Jenže další aspekty, jak tímhle moukovým tsunami nakrmit mikrobiom a dostat do těla živiny, obzvláště, když vím, že zánět je důsledek, kromě dalšího, také rohlíkovo knedlíkové diety.
A tak zkouším - vegan, makrobiotika, law carb. U všeho je něco fajn a něco šílené. Pak mi to docvákává. Klidně si teď dám čokoládový dort i kachnu s knedlíkem. Většinu dní však koukám na to, co spaluje můj motor.
Není potřeba jít do extrémů, všechny tyhle směry mají dost společných rysů.
A přesně o tom se bavíme na přednáškách a workshopech.
3. KAŽDÝ Z NÁS MŮŽE DĚLAT TO, CO OPRAVDU CHCE
Rodičovská je nejlepší doba, kdy žena začne objevovat samu sebe, své potřeby. U nočního kojení rozjímá nad smyslem života a po pár měsících jí dojde, že péče o děti asi nebude vrchol bytí. Jenže není to ani práce na heslo. Chybí mi tvoření. Pouštím se po večerech do vlastních projektů. Podnikatelská soutěž pro město, koncept a realizace měsíční pop up výstavy v ulici Sdílko. S dítětem pak didaktická hra Kidedu Můj den. Organizujeme Restaurant Days a s mamkama spouštíme iniciativu Foodrestart. Najednou jsou tu konference, rozhovory pro televizi, články a svět "těch druhých". Jsem těhotná podruhé a Amálka se hlásí o slovo moc brzy. Nemocnice, rizikovka a nakonce císařský řez. Znám sebe i ji, měla jsem zpomalit. Můj život chci vést v tempu a výkonu, stále neumím zpomalit. Předávám vše manželovi a zvládne to beze mě. Odpočívám. Nové zjištění:
4. ODPOČÍVAT JE NUTNÉ - PŘÍMO ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÉ.
Můžu si dovolit odpočívat a lenošit? Jo, svět se nepřestane točit a nikdo kvůli tomu neumře. Jen s dětmi je to o chlup, no možná o celý kožich náročnější. Nikdy nevíte, co bude za pár minut, nemůžete plánovat. Možná máte taky pocit, že nic neumíte, jenže to není důvod skládat zbraně. Doba je šíleně rychlá a udržet tempo je sebevražedné. Chvílemi podléhám skepsi - nestíhám, ty druhé mají náskok, babičky na hlídání, větší základnu, manželovy peníze. Opět se stavím na nohy. V kase je málo peněz a brečení mi je nevydělá. Přijímám to. Dávám si cíle a i přes celodenní přítomnost dětí hledám cesty.
5. ODSTRAŇUJI VNITŘNÍ BLOKY A ROZŠIŘUJI SVOU ZÓNU BEZPEČÍ
KDyž si s něčím nevíte rady, jděte dovnitř sebe. Kineziologie, Reiki, RUŠ - metody, které mě dovedly k tomu, porozumět si, ale nic a nikdo to za vás nevyřeší. Vše máme ve svých rukou. Vždy jsem ráda cestovala. A cestujeme i s dětmi. Na začátku 2019 chci odjet na více týdnů pryč, i s dětmi - poprvé a jinak. Ukázat jim svět a obyčejné životy, překonat své vnitřní bloky a strachy z neznáma.
Jedeme gaučový trip, spíme u neznámých lidí, zadarmo, za práci, bavíme se, překonáváme květnovou sněhovou nadílku ve švýcarských horách, spíme v rozestavěném baráku bez topení když venku padá sníh, sdílíme záchod s dalšími rodinami, zaháníme krávy, tajeme v jarní Provence a dělíme se o croissanty, nahlížíme do života normálních lidí, jíme čerstvé ryby a chřest, cákáme se ve studeném moři, navštívíme desítky hřišť a prožíváme kouzla okamžiků. Pracujeme na cestách. Vyčerpaní přijíždíme domů. 5 týdnů full time na cestách s dětmi je dobrá škola. Více píšu zde.
6. NAŠE SÍLA JE Z TOHO, ČÍM KRMÍME SEBE A SVOU DUŠI
Často se setkávám s názory, že hlavní je jídlo nebo že vše je v hlavě. Nikdo to zatím neví, nikdo vám to nerozsekne. Podstatné je krmit sebe i svou hlavu tím, co skutečně potřebujeme.
7. CO BYLO, TO JE DĚJEPIS
Jděte dál, nezůstávejte trčet, měňte sebe, změníte i okolí a hledejte to, co je ve Vás. Možná na to přijdete později, možná už za pár dní. Každá změna vyžaduje, abyste na ni byli opravdu připraveni. Inspirujte se a dělejte malé kroky směrem k těm větším.